BMW

BMW - historie značky auta (dokončení článku)

BFW začala vyráběla letadla na základě licence od jiné německé firmy už měsíc po svém založení. Zpočátku měla také velké problémy s kvalitou, ale tyto nedostatky se podařilo odstranit díky intenzivnějšímu dohledu nad montážními linkami. BFW se stal největším výrobcem letadel v Bavorsku. Avšak po zkončení války se zhroutila poptávka po vojenských letadlech. Vedení firmy hledalo nové produkty, aby se udrželo na trhu. Protože tehdejší letadla se vyráběla z velké části ze dřeva a toho měla společnost velké zásoby, začal se zde vyrábět nábytek a kuchyňské linky. V roce 1922 odkoupil společnost rakouský finančník italského původu Camillo Castiglioni. O pár měsíců později získal tento investor také bývalou firmu Karla Rappa na výrobu motorů - Bayerische Motorenwerke GmbH. Spojení obou společností už nestálo nic v cestě.
Krátce po převzetí BMW se Castiglionimu podařilo uzavřít dohodu s československou Pragovkou, kde se pak až do začátku třicátých let vyráběly v licenci motory BMW IIIa a BMW IV pro československé letectvo. Značné zisky z této smlouvy šly ovšem pouze do kapsy samotnému Castiglionimu. BMW z toho neměla vůbec nic.
V roce 1923 byl sestrojen první motocykl BMW R32, který měl velký úspěch u zákazníků. S výrobou automobilů začala firma BMW v roce 1927. V závodě v Eisenachu se začaly, na základě modelu Austin Seven, v licenci vyrábět automobily pod označením Dixi. Automobil vlastní konstrukce se začal vyrábět až v roce 1931 a dostal označení Dixi 3/15. Vůz byl velmi úspěšný, prodalo se ho kolem 15 000 kusů. Původní model měl obsah motoru 750 ccm a výkon 11 kW. Později dostal výkonější motor a modernější konstrukci.
Od třicátých let měly již všechny modely BMW charakteristickou masku chladiče. Nejdůležitějším modelem 30. let je BMW 303 z roku 1933 s 1,2 litrovým šestiválcem. Tento vůz měl skvělé jízdní vlastnosti a dodával se v mnoha různých variantách. Dále následovaly modely BMW 309, 315 a 319. Asi nejznámějším předválečným vozem značky je model BMW 328. Tento elegantní roadster se vyráběl od roku 1936 do roku 1940. Vůz byl poháněn šestiválcem o výkonu 57 kW a obsahu 1 971 ccm. S tímto motorem dosahoval maximální rychlosti 150 km/h a byl tak ve své době nejrychlejším sériově vyráběným automobilem. Vůz byl velice oblíbený hlavně ve Velké Británii, kde se stal zakladatelem tradice anglických roadsterů. Jeho závodní verze byla velmi úspěšná, zvítězila například v závodě Mille Miglia a 24hodinovém závodě v Le Mans.
Během druhé světové války jsou v továrnách BMW vyráběny hlavně letecké motory pro německou luftwaffe. Výroba automobilů byla zastavena na začátku války. Později došlo také k ukončení výroby motockylů. Mezi lety 1941 až 1945 používá BMW otrocké práce válečních zajatců, nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí a také věznů z koncentračních táborů. Tito tvořily 40 až 50 procent pracovních sil BMW.
Na konci války byly závody BMW AG zabaveny armádou a výroba zbraní byla pochopitelně ukončena. Kvůli těžkému bombardovýní byl závod v Mnichově zcela zničený. Spojenci v továrně BMW zavedly tříleté omezení výroby a tak se zde v této době vyrábějí jízdní kola a kuchyňské potřeby - ze starých zásob materiálu, který zde byl k dispozici. První poválečný motocykl byl v BMW vyrobený až roce 1948 a automobil až v roce 1952.
Ostatní továrny společnosti BMW, které se nacházely ve východní části Německa (Eisenach-Dürrerhof, Wandlitz-Basdorf a Zühlsdorf) byly zabaveny sovětskou armádou. Sověti vytvořili státní akciovou společnost SAG Awtowelo a tato společnost vyráběla "BMW" až do roku 1951, kdy bavorská společnost zabránila soudní cestou dalšímu používání jejich ochranných známek, názvu a loga. Další výroba automobilů a motocyklů, která zde setrvala až do roku 1955, pokračovala pod značkou EMW (Eisenacher Motoren-Werke).
Na západě, BAC (Bristol Aeroplane Company), prováděla kontrolu továrny a vrátila se do Británie s plány modelů BMW 326, 327 a 328. Tyto plány, které se staly oficiální válečnou reparací, spolu s německým inženýrem BMW Fritzem Fiedlerem umožnili britům vyrábět nové a kvalitní sportovní vozy. Jejich model 400 z roku 1947, byl tak podobný BMW 327, že měl na kapotě dokonce i slavný tvar chladiče BMW.
Po válce se vozy BMW neprodávaly dobře, jejich cena byla příliš vysoká. V roce 1959 vedení BMW navrhlo prodej celé firmy koncernu Daimler-Benz. Hlavní akcionář Herbert Quandt byl blízko k takovéto dohodě, ale na poslední chvíli změnil jeho názor. V témže roce BMW zahájilo prodej modelu 700, což bylo malé, vzduchem chlazené auto s motorem z motocklu R67. Jeho karosérie měla sportovní vzhled. Tento model, také díky úspěchům v automobilových soutěžích, znamenal zvrat pro značku BMW.
Do roku 1966 dosáhla továrna v Mnichově hranice své výrobní kapacity. Ačkoli firma BMW zpočátku plánovala postavit zcela nový závod, odkoupila závody v Dingolfingu a Landshutu. Obě továrny byly následně restrukturalizovány, a dnes se největší závod BMW nachází práve v Dingolfingu.
V roce 1968 představilo BMW svůj luxusní sedan "New Six" 2500 a 2800. Tento úspěšný vůz se vyráběl také jako kupé "BMW New Six CS". Sedany "New Six" nahradila v roce 1972 řada 5, s karoserií od Bertoneho. V roce 1975 vzniklo nové kupé řady 3. Nově zavedená třída velkých sedanů sedanů řady 7 vznikla v roce 1977. V témže roce se začala vyrábět i řada 3, které představovala třídu sportovních sedanů.
V letech 1970 až 1993, vzrostl obrat společnosti BMW 18-krát, produkce automobilů vzrostla čtyřnásobně a výroba motocyklů se ztrojnásobila.
V letech 1994 a 2000, získala společnost BMW do vlastnictví britskou Rover. Díky tomuto nákupu získalo BMW automobilové značky Rover, Mini a Land Rover a rovněž práva na mnoho pozapomenutých značek jako Austin, Morris, Riley, Triumph a Wolseley. Toto spojení však nebylo úspěšné. Rover se celá léta snažil soupeřit s BMW o postavení na trhu "prémiových" automobilů. Pro BMW bylo proto obtížné najít pro Rover novou vhodnou marketingovou strategii. A tak byla značka Rover, během šesti let pod vedením BMW, představována jednou jako výrobce luxusních vozů, podruhé jako výrobce vozů pro masovou produkci, jako divize BMW, či jako nezávislá automobilka.
To se značkami Mini a Land Rover bylo BMW úspěšnější. Také proto, že neměly v té době ve své třídě v podstatě konkurenci. Nakonec, po letech ztrát, prodalo v roce 2000 BMW značku Rover investiční skupině Phoenix Venture Holdings a Land Rover získala společnost Ford Motor Company.
BMW si nadále ponechala značku Mini, která byla obchodně velmi úspěšná. Jméno Rover bylo po úpadku následně prodáno firmě Ford v roce 2006. Ford měl ostatně o tuto značku zájem už v roce 2000, ale vedení BMW tehdy jeho nabídku odmítlo. Nicméně, Ford žádný automobil značky Rover na trh neuvedl a značku nakonec získala indická Tata Group.
Navzdory uvedeným událostem zůstává značka BMW i nadále úspěšná. V roce 2005 zaměstnával koncern přes 105 000 lidí a vlastní továrny v Jihoafrické republice, USA, Británii, Rusku, Číně, Indii a v celé řadě dalších zemí.