Opel

Opel - historie značky auta (dokončení článku)

Významný moment v historii automobilky Opel nastal v roce 1909. Tehdy byl vyroben model Opel 4/8 PS, známý jako "Doktorwagen". Díky své spolehlivosti a robustnosti si jej totiž velice oblíbili lékaři, kteří s ním často jezdili za svými pacienty. V té době však ještě silnice nebyly zpevněné a spíše se jezdilo nerovnými polními a lesními cestami. "Doktorwagen" se prodával za pouhých 3 950 marek, což byla zhruba polovina toho, co v té době stály stejně vybavené modely konkurence.
V roce 1911 byla továrna společnosti Opel prakticky zničena požárem a byla postavena nová, mnohem modernější. Do roku 1914 se Opel stal největším německým výrobcem motorových vozidel.
Opel se stal prvním německým výrobcem automobilů, který ve své výrobě používal montážní linku. Tuto montážní linku využil Opel v roce 1924 na výrobu nového dvousedadlového vozu, nazvaného "Laubfrosch" (Rosnička). Model "Laubfrosch" byl vyráběn výhradně v zeleném laku. Auto se prodávalo za 4 500 marek, ale během následujících šesti let Opel postupně snížil cenu tohoto modelu na pouhých 1 990 marek. Bylo to zčásti kvůli nižším nákladům díky použití montážní linky, ale také kvůli prudkému poklesu poptávky po automobilech v době hospodářské krize. Automobily firmy Adam Opel se tak staly dopravním prostředkem nejen pro bohaté, ale pro lidi všech tříd.
V roce 1928 měl Opel 37,5% podíl na automobilovém trhu v Německu a byl také zřejmě největším vývozcem automobilů. V té době Opel přišel se svým prvním osmiválcem. Byl jím model Regent. Opel se také zviditelnil díky svému výzkumnému programu RAK, který se zabýval možnostmi využití reaktivního pohonu. Prototypy RAK 1, RAK 2 a 3 na raketový pohon lámaly rekordy v rychlosti.
Na americkou společnost General Motors moderní výrobní zařízení firmy Opel zapůsobilo a tak v březnu 1929 zakoupila 80 % společnosti Adam Opel. V roce 1931 odkoupil GM zbytek a rodina Opel touto transakcí získala 33,3 milionu amerických dolarů. Následně byla postavena druhá továrna v Braniborsku na výrobu modelu "Blitz" (Blesk), což byly lehké nákladní automobily.
Roku 1935 se stal Opel prvním německým výrobcem automobilů s produkcí více než 100 tisíc vozidel ročně. Bylo to také díky populárnímu modelu P4. Jeho prodejní cena byla pouze 1 650 marek a měl čtyřválcový motor o objemu 1.1 litrů, a výkonem 23 koňských sil a maximální rychlostí 85 km/h. Opel také začal masově vyrábět jako první v Německu vozidla s celokovovou samonosnou karoserií. Tento model nesl označení Olympia. Díky jeho malé hmotnosti a aerodynamice došlo také ke zlepšení výkonu a menší spotřebě paliva.
Roku 1939 byl představen mimořádně úspěšný model Kapitän, s 2.5 l šestiválcovým motorem, celokovovou karoserií, předními nezávislými tlumiči, hydraulickými tlumiči pérování, teplovodním vytápěním a centrálním tachometrem. Před vypuknutím Druhé světové války opustilo továrnu 25 374 kusů vozů Opel Kapitän. Na podzim roku 1940 musela být výroba dočasně kvůli druhé světové válce pozastavena.
Druhá světová válka přinesla do Rüsselsheimu jediný rok (1945) v celé historii značky Opel, kdy nebylo vyrobeno ani jedno vozidlo. Předtím, než vypukl konflikt, Opel sám sebe označoval za největšího výrobce automobilů v Evropě. Kombinace znalostí Opelu a finančních zdrojů GM měla do doby vypuknutí válečného konfliktu vynikající výsledky.
Po červnu roku 1940, kdy bylo přerušeno spojení mezi Opelem a Amerikou, závod v Rüsselsheimu nikdy nehrál důležitou roli v přípravách Německa na válku. Ani Opel, ani továrna Fordu v Kolíně nad Rýnem nebyly díky svým zahraničním vazbám považovány za dosti důvěryhodné na to, aby mohli vyrábět tanky. Zpočátku se zdálo, že válka bude krátká a ve prospěch Německa. Automobilové závody byly proto uzavřeny kvůli šetření surovinami.
Když se v roce 1942 zjistilo, že válka bude dále pokračovat, továrny na osobní a nákladní automobily byly převedeny na práci pro válečné účely. Opel tedy začal vyrábět díly do letadel. Pouze závod na nákladní vozidla v Brandenburgu pokračoval plně dál ve své výrobě.
Po válce se Opel rychle zotavil, první poválečné vozy vyjely z továrny už v roce 1946. Od roku 1950 se továrna v Rüsselsheimu kompletně modernizovala a o tři roky později byla opět schopna vyrábět více než 100 000 automobilů ročně. V roce 1956 Opel prodal celkem 207 010 automobilů, což mu zajistilo tržní podíl 17,6%. V tomto roce Opel také oslavil výrobu dvoumiliontého automobilu.
Další krizové období pro výrobce automobilů nastává koncem sedmdesátých let, kdy svět zasáhla první ropná krize. Tu provázela výrazná změna požadavků zákazníků na nové vozy. Opel na tyto nové trendy zareagoval uvedením nových modelů, s výkonnými ale zároveň hospodárnými motory s nízkou spotřebou paliva. V té době Opel představil model Rekord E. Měl výborně řešenou aerodynamickou karoserii a byl u zákazníků velmi oblíbený. Následující modely Senator a Monza nastavily novou laťku ve třídě luxusních automobilů.
V roce 1986 byl vystřídán úspěšný Opel Rekord novým modelem Omega. Jednalo se o hospodárný sedan s velice dobrou aerodynamikou a s inovativním systémem vstřikování paliva. Vůz získal prestižní titul "Auto roku". Následoval nový model Vectra, který nahradil stávající model Ascona. A v roce 1990 se objevilo nové kupé s označením Calibra, které se rychle stalo leaderem svého segmentu trhu. V roce 1991 byla ukončena výroba řady Kadett.
Opel je též průkopníkem na poli bezpečnosti. Od roku 1995 jsou všechny modely Opel vybavované velkoobjemovými airbagy pro řidiče a spolujezdce. Součástí bezpečnostní výbavy jsou také hybridní boční airgaby, pyrotechnické přepínače bezpečnostních pásu i protiblokovací systém brzd ABS. Patentovaný systém ukotvení pedálů (PRS) použitý např v modelu Astra výrazně snižuje riziko poranění nohou řidiče při čelním nárazu.
V roce 2009 se americký General Motors, vlastník Opelu, dostal na pokraj bankrotu. Německá vláda se proto dohodla s kanadsko-rakouským konsorciem tvořeným výrobcem autodílů Magna International a ruskou bankou Sberbank na převzetí firmy Opel. V listopadu 2009 představitelé General Motors překvapivě odstoupili od této transakce, neboť dospěli k závěru, že firma Opel je klíčová pro globální strategii koncernu.