Auto recenze Lancia Dedra

Závady a opravy na autě

Poruch se vzhledem ke stáří vozu příliš neobjevilo. Ihned po koupi jsem musel vyměnit zadní ložiska (už to vydávalo hodně zajímavé zvuky), občas se objeví nějaké problémy s elektroinstalací v interiéru (teď mi přestala fungovat ventilace - zřejmě špatný kontakt nebo motorek... ).

Na autě jsem po koupi vyměnil všechny 4 tlumiče, přední ramena (už byla tak říkajíc po smrti), rozvody (řemen, kladky) a jinak pouze běžné provozní záležitosti, jako filtry, olej, ...

Nic závažného, kvůli čemu by byl vůz neprovozní se však neobjevilo... Jinak náhradní díly nejsou problémem, prakticky téměř vše na podvozku i motoru zde sedí z fiatu (Tipo/Tempra), jediným problémem jsou karosářské díly.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Design auta odpovídá době vzniku, tj roku 89. Jedná se o klasický sedan s poněkud hranatějšími tvary. Někomu se nemusí zrovna líbit, ale já myslím, že má vůz jistou dávku elegance.

Co se týče vnitřního prostoru, ten je vzhledem k vnějším rozměrům vozu dostatečný. Za volantem se dá najít bez problémů pohodlný posaz, vzadu je místa poměrně dost v oblasti kolen, trochu méně nad hlavou, ale nic tragického (to platí samozřejmě při "normálně" vzrostlých pasažérech). Zavazadlový prostor má objem 480l, je dobře přístupný a překvapivě prostorný. Zadní sedadla jsou asymetricky dělěná a sklopná včetně sedáků, takže po sklopení vznikne téměř rovná plocha (z dnešního pohledu chybí snad jen otvor pro přepravu delších předmětů).

Výbava mého vozu patří přibližně ke středu tehdejší nabídky (LE). Obsahuje centrální zamykání (pouze na klíč, ne dálkové), airbag řidiče, ABS, zrcátka a všechna okna v elektrice, el. šíbr, automatické topení, výškově nastavitelný volant i sedadlo řidiče,... Prostě je toho celkem dost, a musím zmínit, že až na výše zmíněnou ventilaci, zatím všechna elektrika v interiéru funguje, což u italských vozů tohoto stáří bohužel nebývá vždy samozřejmostí...

Jízdní vlastnosti vozu jsou samozřejmě z dnešního pohledu spíše podprůměrné, auto ovšem navzdory těžkému dieslu pod kapotou drží stopu poměrně srdnatě, byť boční náklon je nezanedbatelný. Na hranici adheze plynule přechází v nedotáčivý smyk, takže rozhodně nic záludného. Brzdy jsou spíše vlažnější (ačkoliv jsou kotouče i vzadu), ale jejich účinek je dostatečný a dá se dobře dávkovat. Odpružení je spíše tvrdší, rázy od nerovností se hodně přenášejí do interiéru, kde se pak ozývají rozličné pazvuky. Řekl bych ovšem, že u automobilů tohoto stáří a cenové kategorie se jedná o běžný jev, prostě dávno už tomu, co auto sjelo z výrobního pásu ;-) .

Motor, jenž pohání můj italský kočár, je starý dobrý turbodiesel, jenž se montoval už do Fiatu Ritmo. Jedná se o klasický předkomůrkový agregát, s mechanicko-hydraulicky řízeným rotačním vstřikovacím čerpadlem. Už z toho je jasné, že k moderním dieslům je tento motor na míle vzdálen. Jeho 66 kW (při 4100ot) a 186 Nm (při 2400ot) jsou na počátek devadesátých let solidní hodnoty. Pravda ovšem je, že aby se potenciál motoru plně projevil, je nutno ho poměrně vytáčet, protože pod 2000ot je jeho zátah mizivý. Potom ale pořádně zabere turbo a projeví slušnou dynamiku (dle výrobce 12,3s z 0 na 100). Po dálnici je schopen i v prudších stoupáních držet rychlost kolem 150 km/h, maximum je 180km/h. Spotřeba by asi dnešního zájemce o moderní diesel taktéž nepřesvědčila, ale vzhledem ke konstrukci motoru je odpovídající. Při normální jízdě s dodržováním limitů se pohybuje kolem 6,5 l /100km, při snaze o úspornou jízdu se dá stlačit k 6l/100km (ovšem při "sportovnější" jízdě auto "spapá" i přes 7,5l/100km). Hlavní výhodou tohoto "pravěkého" agregátu je jeho poměrně jednoduchá a osvědčená konstrukce, která spolu s absencí jakékoliv řídící elektroniky zaručuje motoru vysokou spolehlivost (samozřejmě při dodržování předepsaných servisních úkonů). Případné opravy jsou pak poměrně levná záležitost.

Zvláštní kapitolou mého vozu je koroze. Obecně vzato, Lancie tohoto stáří trpí korozí o hodně méně než fiaty (antikorozní ochrana byla o hodně lepší), ale co se mého vozu týče, vyjímka potvrzuje pravidlo. Auto bylo zcela určitě nejméně jednou bouráno a následné opravy byly provedeny v ne příliš přesvědčivé kvalitě, což se projevilo hojným výskytem koroze. Jedná se o klasická místa jako jsou podběhy, lemy blatníků (hlavně zadní), prahy, podlaha... v současné době mám auto u karosáře, kde dochází ke generálce takto napadených dílů... ;-)

Moje Lancia mi i přes svoje nedostatky přirostla k srdci, proto sem se rozhodl, že do ní ještě nějaký ten peníz investuji, a minimálně ještě rok si ji ponechám. Je to pohodlný a poměrně spolehlivý vůz, který ovšem vyžaduje patřičnou údržbu. Můj problém s korozí je u Dedry (v takové míře) poměrně ojedinělým jevem. Proto vzhledem k pořizovacím nákladům (25 000 KČ) je pro nepříliš movité motoristy dle mého názoru zajímavou možností.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•