Auto recenze Volvo V40

Závady a opravy na autě

Pouze spotřební materiál:
termostat
brzdy (zadní kotouče prý ještě původní - vůbec nebrzdily)
silonové kroužky řazení pod řadicí pákou
silentbloky motoru
olej v převodovce
sem tam drobnosti a klasicky olej+filtry

Hodnocení a zkušenosti s autem

Konečně jsem se dokopal k napsání pár řádek o Vovvem - tedy, mé bývalé V40.

Nadešel čas, abych si koupil nějaké vozidlo, se kterým bych mimo jiné přestavil byt. Požadavky byly: kombi, motor do 1.8l, benzín, spolehlivé a za co nejmenší cenu. Po projeti většího počtu prohnilých Primer od důchodců a jiných vraků jsem zahlédl inzerát na Volvo V40 za velice příjemnou cenu. Volvo byla moje láska od 15 let. Auto vypadalo slušně (i když červený lak klasicky vyšisovaný), nějak brzdilo, svítilo a hlavně, motor šel jak po másle. Po troše smlouvání jsem s Volvem odjel. Byla to červená V40 v celkem základní výbavě - el. okna vpředu + el. zrcátka, manuální klima, 6 airbagů.

Nenajel jsem na něm moc, jezdil jsem převážně dálkové trasy (Praha - Lucemburk, Praha - Stockholm apod) a něco málo po městě. Odtahal metráky suti, vozil nábytek z Ikei, prkna na podlahu na střeše atd. Využití bylo široké a tak jsem si za tu dobu udělal na auto názor.

Musím říct, že jsem se do auta zamiloval, i když jsem řídil podstatně dražší a novější auta (Jaguar, pár SUV atd.), ale i starší (vyrůstal jsem s Trabantem). Vystřídal jsem dost aut "na jednu noc" - nepiji a každou párty zkrátka a dobře odřídím. Vovve (tak jsem Volvo pokřtil - švédsky znamená "pejsek")ke mě tak nějak přilnul svým klidným stylem. To auto ještě stále má špetku toho, co měla stará dobrá Volva - duši.

Motor: uvědomit si, že je to nejslabší motor z nabídky. Mě stačil, absolutně nezávodím a jezdim na spotřebu (neznamená to, že jsem brzda provozu). Každopádně předjízdět kamion na okresce s nacpaným autem je hazard. Pro normálního uživatele bych doporučil na takto těžké auto (skoro 1400kg) aspoň 1.8, ne-li 2.0. Jinak motor hezky tahnul odspodu, měl dobrou vykonnovou křivku s maximem točivého momentu kolem 2600rpm. Přes 3000rpm jsem chodil pouze výjimečně - když jsem auto jednou za pár set km "proběhl" na dálnici až k červenému poli. To se ozval docela příjemný "brum" - ale stále to byl zvuk čtyřválce. Převodovka celkem normálně odstupňovaná, příjemné. 3000rpm točilo na cca 105km/h - takový průměr mezi krátkými a dlouhými převody.

Podvozek: Ten hodnotím jako měkčí, nekomunikativní. Ale jezdil jsem na "balonech" a malých diskách, takže mé hodnocení berte s rezervou. Rozhodně nic na závodění. S autem jsem jezdil max do 120km/h i na dálnici, takže jak drží stopu ve větších rychlostech neřeknu - předchozí majitel říkal, že dobře, s následujícím majitelem jsem se vezl 150km/h a nebyl s tím problém. V rychleji projetých zatáčkách byla cítit jeho měkkost a auto se lehce naklánělo - ale žádná katastrofa, toto auto není na závodění, ale spíš na kochání. Opět upozorňuji, že auto je poměrně těžké a na jízdě je to znát. Kanály tomu moc nevadily, spíš než vibrace byl horší akustický projev podvozku. Prostě to bouchlo (byl v pořádku). Vyšší motorové verze měly podvozek tvrdší, stejně, jako facelift.

Interiér: Místo pro pasažéry super! Po přesednutí z Vovveho do jiných aut stejné kategorie ze stejného období katastrofa. Ostatním vozidlům jakoby scházela velkorysost. Volvo vevnitř působí oproti ostatním autům bytelně, masívně a podstatně luxusněji. Jel jsem v 5 lidech a 4 z nich si nestěžovali na místo (pouze ten 5., který seděl vprostřed, ale i ten měl svoji vlastní opěrku hlavy, pouze měl mezi nohama tunel). Místa na nohy dost, místa pro hlavu obstojně (na můj vkus). Horší vystupování a nastupování dozadu. Auto vypadá zevnitř větší, než je. Sedačky výborné, krásně měkké. Trochu postrádají boční vedení. Opěrky hlavy TOP. Volant nastavitelný výškově - našel jsem si fajn pozici. Všechny ovladače dostupné, chytře umístěné. Zbožňoval jsem elektrická zrcátka - respektive jejich ovladače, dalo se s nimi krásně parkovat. Měl jsem verzi s mříží - super věc, když je kufr naložený až po střechu. Volant se rychle ohmatal - Volvo v tu dobu nepoužívalo na volant a přístrojovku moc extra materiály (ne, auto stočené nebylo). Všemožná světýlka se mi také zamlouvala (ano jsem hračička). Kufr byl na kombíka celkem malý. A spíš bych to nazval hatchbackem - kdo vymyslel tu vyvýšenou nakládací hranu, toho bych nechal celý den nakládat a vykládat do V40 ledničky a sporáky. Nejenom, že je ta hrana vyvýšená, ale ještě je vprostřed prolisována. Nejhorší je ten sporák vyndat, když už zapadne do kufru. Ale jinak ok. V autě jsem se i vyspal. I když - na kombíka je prostor také docela úzký.

Exteriér: design se mi líbil na první pohled. Zvláště záď. Nemám víc co říct. Auto je extrémně bezpečné a tuhé. Kastle je z tlusté plechu, dveře vystužené, opravdu kus auta.

Spotřeba: jak kdo... Já jezdil kolem 7 litru na dálky a město tak 8-8,5 litru na 100km. Jenže mám lehkou nohu a s každým autem mám o cca půl litru až litr měnší spotřebu, než jeho majitel. Následující majitel mi psal, že jezdí po městě kolem 10l a na dálky tak za 8-8,5l. Kdo ví?...

Na co si dát pozor: Já měl to štěstí, že jsem natrefil na zachovalý kousek, který nebyl technicky ve špatném stavu. Je potřeba si dát pozor na převodovku: je to Renault. Pokud jste ještě nevyměnili olej, je potřeba to udělat hned teď - ale pozor na správný olej. Rády odcházejí synchrony. Dále je dobré vyměnit termostat - klasika, auto blbě topí. Je to práce na 10 minut i s kafíčkem. K motoru je velice dobrý přístup, je tam dost místa, ne jako u francouzů. V mém případě odešel chladič klimy (neřešil jsem), protože je odkrytý vpředu a bombardují ho mouchy a kamínky. Rády odcházejí přední silentbloky zadní nápravy (rameno, co jde dopředu, ten silentblok na kastrli). Proříznou se. Při výměně se musí rozebrat celá náprava a mění se všechny gumy na nápravě. Servisáci to nemají rádi, doporučuji servis, kde s tím mají zkušenosti, někde si s tím neví rady. Dále je dobré u staršího auta vyměnit silony na řadící páce (zespodu na autě). Je to pár Kč a přestane se vám viklat řadička. Měnit rozvody včas - rády praskají a když prasknou, obvykle je motor KO. Motor by měl být jinak celkem bezúdržbový - je to derivát starého Volvo motor z V850 - jenom ubrali jeden hrnek. Co se týče kastle, pokud ji ještě nemáte prohnilou, určitě budete, když neuděláte následující - vyčistit kapsy blatníků - jak vpředu tak vzadu. Z nepochopitelných důvodů tam švédští soudruzi "zapomněli" prostor, kde se chytá veškerá kejda ze silnice jen tak na plech. Takže výsledkem je koroze, která zvenčí není vidět (je vidět, až když se prožere skrz a je pozdě). Totéž platí o ošetření koroze na prazích pod plastovou lištou...

Ceny náhradních dílů přijatelné, srovnatelné třeba s fábií.

Rád na Vovveho vzpomínám, svoji práci udělal a nyní vozí nového majitele. Brzy oslaví 300 tisíc km.

Nemohu přidat slabé stránky do hodnocení a tak to píši sem:

Plusy:
Spolehlivost - je to držák
Bezpečnost
Pohodlí a kvalita - je to vidět i při opravách, že skoro všechno je dělané pořádně
Velikost a komfort prostoru pro cestující
Je to Volvo - méně se krade, hýčká řidiče

Mínusy:
1.6 77KW je pro normálního řidiče slabá na 1400kg kolos
Převodovky, nedořešená zadní náprava - prořezávající se silentbloky (po faceliftu se problém neobjevuje)
Skrytá koroze - je potřeba si ohlídat
Vyšší spotřeba (jak pro koho, rozhodně je háklivější)
Imbecilní nakládací hrana kufru a celkově malý nakládací otvor

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•