Škoda Favorit

Škoda Favorit - historie značky auta

Škoda Favorit je osobní automobil nižší střední třídy, který automobilka Škoda vyráběla od roku 1988 do roku 1995. Během historie výroby tohoto modelu došlo ke vstupu německého Volkswagenu do mladoboleslavské Škodovky.
Toto auto bylo poprvé představeno veřejnosti v Brně na strojírenském veletrhu v roce 1987.
Kromě základní varianty existovalo také z něho odvozené kombi Škoda Forman, dále potom užitkové verze Škoda Favorit Praktik, Škoda Forman Praktik, Škoda Pick-up a Škoda Forman Plus.
Na základě vozu Škoda Favorit také vyráběla společnost Metalimex svůj kabriolet MTX Roadster. Stejný vůz také posloužil jako základ pro výrobu elektromobilu Škoda Eltra 151.
Vůz Škoda Favorit byl mimo jiné výsledkem vývojového projektu malého kompaktního auta Škoda 780, který probíhal na začátku 80. let minulého století. Tento prototyp se podobal vozu Volkswagen Golf první generace. Karoserii navrhl Jaroslav Kindl. Ten se také podílel na výrobě následného konceptu Škoda 781, který měl pozměněnou karoserii.
Vývoj nového automobili probíhal pod taktovkou Ing. Petra Hrdličky. Ten měl za úkol za dva a půl roku vyvinout kompletně nový automobil a postavit na něj továrnu. Aby splnil náročný časový limit, odjel v březnu roku 1983 na autosalón do Ženevy navázat kontakty s renomovanými zahraničními designerskými firmami. Nakonec došlo ke spolupráci s firmou Stile Italia Nuccio Bertone, která za návrh hatchbacku, sedanu, kombi, kupé a užitkového vozu požadovala částku 28 milionů Kč.
Na motoru, který musel splňovalt nové přísnější emisní normy pracovali například i konstruktéři Porsche.
V prosinci 1984 tak odstartovalo zkoušení prvního prototypu, jehož výsledky byly porovnávány s modely Fiat Uno a Volkswagen Golf.
Na podzim roku 1987 pak byly dobré výsledky Favoritu prezentovány novinářům. Ve stejném roce proběhlo představení Favoritu v Brně a hned následující rok byl odstartován prodej tohoto auta. Jak bylo pro tehdejší dobu typické, vůz mohli nejprve nakupovat pouze státní organizace. Prodej auta soukromým osobám byl zahájen až o půl roku později.
Výroba Škody Favorit probíhala nedříve ve Vrchlabí a až později v Mladé Boleslavi. »  Škoda Favorit - historie značky auta (dokončení článku)  »

Škoda Favorit - historie značky auta (dokončení článku)

Vývojem Favoritu se však automobilka Škoda značně zadlužila. Řešení proto později našla ve spolupráci s německým Volkswagenem.
Ihned po převzetí Volkswagenem v roce 1991 proběhla první kosmetická úprava modelu Favorit.
Výrazná změna pak přišla 1. ledna 1993, která byla prezentovaná v reklamě o 548 zlepšeních, kterou později zparodovali v pořadu Česká soda v klipu "Skoda Henlein". Na kryt chladiče tehdy přibyla nová štěrbina pro vstup vzduchu (nazývaná "knírek"), samotný chladič se o několik milimetrů zúžil, hnědá barva interiéru se změnila na černou, změnil se tvar nárazníků a s tím se i zlepšila aerodynamika, zvětšil se rozchod kol a změnily se disky, nové dveřní výztuhy přidaly automobilu na bezpečnosti a detaily jako zakulacení klik a víčka nádrže a změněná elektroinstalace dotvářely celkově modernější vzhled auta.
Od verze před faceliftem šlo nový Favorit rozpoznat také zezadu podle loga Škodovky na pátých dveřích, které zde původně nebylo.
Výbava Škody Favorit byla k dispozici ve dvou stupních výbavy. Základní varianta auta byla označován jako L (de Luxe) a vyšší jako LS (de Luxe Super), toto označení bylo po roce 1993 vyměněno za LX a GLX, aby se tak Škoda přizpůsobila Volkswagenu.
Základní výbava auta zahrnovala pětistupňovou převodovku, zadní lapače nečistot, zevnitř nastavitelná sklopná zpětná zrcátka, přístrojový panel s analogovými hodinami, nastavování sklonu světel z místa řidiče, dvourychlostní stěrače předního skla s jednoduchým cyklovačem, vyhřívané zadní sklo, samonavíjecí pásy na krajních sedadlech, čtyři průhledové opěrky hlavy, nedělená zadní sklopná opěradla a sedadla, přední sedadla s lůžkovou úpravou, pevné textilní koberečky a vyjímatelné gumové koberce, přívod teplého vzduchu pro zadní sedadla, dětskou pojistku na zadních dveřích, tři stropní madla, popelník v zadních dveřích atd.
Rok 1993 pak do výbavy LX přinesl spoiler předního nárazníku a plastový kryt zadních lemů blatníků.
Vyšší výbava pak zahrnovala také přístrojový panel s otáčkoměrem namísto hodin, paměťový cyklovač předních stěračů, přední mlhové světlomety, stírač a ostřikovač zadního skla, spínač kontrolky ruční brzdy, sedadla s anatomickými vložkami potaženými kvalitnějším polyesterovým plyšem, sklopná zadní sedadla a opěradla dělená 2:1 a čalouněný vnitřek zavazadlového prostoru.
Od roku 1993 to byly také černé polepy B-sloupků.
Výbava na přání však byla ještě bohatější a zahrnovala například tónovaná okna, digitální stropní hodiny, akumulátor s vyšší kapacitou, horní a spodní spoiler pátých dveří, černý dekorační polep kolem okna pátých dveří, přední lapače nečistot, ostřikovače předních světlometů, osvětlení zavazadlového prostoru, hliníkové lité disky, boční ochranné lišty, výškové nastavení předních bezpečnostních pásů, centrální zamykání, otevírání kufru z místa řidiče, střešní okno, autorádio apod.
Kromě standardních variant byly během let prodávany i limitované edice. V roce 1992 to byly modely Favorit Komfort, Favorit Prima a Favorit Sport Line, následující rok pak Silver Line (stříbrná metalíza), Black Line (sytě černý lak), Green line (zelený lak), Forman Million-edition, X-line, Favorit Bike-line, Solitaire, Comfort line a nakonec Special line.
Dalším lákadlem na zákazníky byly akční výbavy, z nichž první byla Favorit Komfort, která měla litá kola, tónovaná okna, střešní okno, centrální zamykání, digitální hodiny ve stropním panelu, středovou konzoli, autorádio, látkové výplně dveří a boční ochranné lišty a prodávala se s vozy v tmavě modré nebo tmavě zelené barvě.
Následoval Favorit Sport Line, který vycházel z typu 135 LS, měl speciální nový typ paprskových litých kol, sportovněji tvarované sedačky potažené károvanou látkou, která byla použita i na výplních dveří, tonovaná okna a střešní okno, středovou konzoli, centrální zamykání, autorádio Blaupunkt, otáčkoměr a ostřikovače předních světlometů, přední a zadní spoiler, malý spoiler nad zadním oknem, ozdobnou koncovku výfuku a mlhovky opatřeny ochrannou mřížkou. Auto se provávalo v barvě červená Rally.
Prima, která byla dostupná i u modelu Forman měla charakteristický fialový lak, okrasné kryty kol, dělená zadní sedadla, gumové koberce a lehce upravený motor, který mohl spalovat i benzín Special s oktanovým číslem 91.
První akční edicí po druhém faceliftu pak byla verze Silver Line v stříbrné metalické barvě Safír s novým typem litých kol Ronal Centra, předními mlhové světlomety s ochrannou mřížkou, digitálními stropními hodinami, ostřikovači světel, centrálním zamykáním, výškově nastavitelnými předními bezpečnostní pásy, zapalovačem, akustickou signalizací zapnutých světel při vypnutém motoru a otevřených dveřích, tónovanými okny, kouřovými zadními světly, bočními ochrannými lištami, autorádiem Blaupunkt Boston, středovou konzolí, koženou hlavicí řadicí páky s koženou manžetou, zamykáním odkládací schránky u spolujezdce, stříškou na pátých dveřích (u verze Favorit), černě čalouněným stropem a černou ozdobnou koncovkou výfuku a další.
Edice Black Line byla výbavou i vzhledem podobní edici Silver Line.
Green line pak byla ekologičtější variantou s jasně zeleným lakem, zatímco Solitaire byla pravděpodobně nejlépe vybavenou akční edicí. Vozy Solitaire měly speciální tmavou červenofialovou metalízu.
Varianta Bike Line se pak dodávala s jízdním kolem Favorit. Auto bylo vybaveno střešním nosičem na přepravu kol, bočními ochrannými lištami a černou folií na B-sloupcích.
Comfort Line obsahovala tonovaná okna, velkoplošné okrasné kryty kol, kouřové zadní světlomety, centrální zamykání, ochranné lišty, středovou konzoli, otevírání kufru od místa řidiče, digitální stropní hodiny a zapalovač. Zákazník si mohl vybraz z labutí bílé, karibské zelené, červené rally, modré temptation a metalické Zafír, mořské zelené a Star blue.
Special Line pak byla dodávaná v barvách labutí bílá, červená Rally, modrá Temptation a zelená Karibská.
V roce 1994 se vyráběly vozy edice X Line, které vycházely z výbavy LX, byly v bílé barvě a měli odlišná kulatá zpětná zrcátka podobná zrcátkům z Felicie.
V zahraničí se pak upravovala verze Škoda Favorit Decatop nizozemskou firmou De Bickhorst, v Německu to byla TOP X.
Kromě zmíněných variant bylo během let vyráběno mnohem více konceptů a limitovaných edicí, které se však vůbec nedostaly do sériové výroby.
Škoda Favorit byla během své historie nabízena s těmito motory:

• 781. 136: základní motor 1289 ccm o výkonu 46 kW
• 781. 135: slabší motor 1289 ccm o výkonu 43 kW
• 781. 115: nejslabší derivace 1137 ccm o výkonu 38 kW

Kromě toho byl také nabízen motor 135 Ecotronic (Favorit 135 Le, Lse) o výkonu 40 kW, který měl nižší spotřebu a byl určený pouze k exportu.
Od roku 1992 pak díky vrstřikovacímu zařízení Bosch MonoMotronic stoupl výkon motoru 135 na 40 kW a motoru 136 na 50 kW.
Škoda Favorit se proslavila také na závodním poli, přičemž nejúspěšnější byla sportovní verze Škoda Favorit 136L, která měla pod kapotou zážehový čtyřválec o objemu 1289 ccm o výkonu 103 koní, s karburátorem Pierburg 2E2 a pětistupňovou manuální převodovku. Poprvé byla tato verze homologována prvního ledna 1989 a zvítězila ve své kategorii při Rallye Monte Carlo.
Škoda Favorit se během let své výroby stala legendou na českých silnicích, ve své době si získala mnoho zákazníků a velkou popularitu. Dodnes má toto auto určitou fanouškovskou základnu.