Škoda

Škoda - historie značky auta (dokončení článku)

V roce 1905 pak pod značkou Laurin&Klement opouští brány mladoboleslavské továrny i první český automobil. Nese označení "Voiturette A" a má velký prodejní úspěch. Od roku 1909 pak začínají vyrábět také nákladní vozy, sanitky a poštovní vozy. Komerční úspěch s výrobou automobilů způsobí, že se v roce 1907 automobilka přeměnění na akciovou společnost a dojde ke zrušení výroby motocyklů. V roce 1912 je k firmě L&K připojena liberecká automobilka RAF. Do roku 1914 získává společnost Laurin&Klement zásadní postavení na trhu automobilů v celém Rakousko-Uhersku. Za první světové války je podnik součástí válečné výroby.
Po válce se společnost nadále rozvíjí, kromě osobních vozidel vyrábí i nákladní, ale také např. letecké motory. Po velkém požáru v roce 1924 hledá společnost silného partnera pro další rozvoj. Aby se firma mohla udržet na trhu, prodávají Laurin s Klementem v roce 1925 podnik plzeňské Škodovce. Václav Laurin zůstává v automobilce jako její technický ředitel. Značka Laurin&Klement zaniká a od té doby nesou vozy vyrobené mladoboleslavskou továrnou znak i jméno Škoda.
I Škodu postihla velká hospodářská krize. V jejím průběhu došlo v roce 1930 ke změně názvu na Akciová společnost pro automobilový průmysl – ASAP. Po odeznění světové hospodářské krize však pokračovala úspěšná éra, kdy se podařilo navázat na úspěchy na mezinárodním automobilovém trhu s modely Škoda 422 a 420 Popular. Tento vývoj však brzy přerušila německá okupace za druhé světové války, kdy je továrna částí koncernu Hermann-Göring-Werke a místo civilního programu se zaměřuje na vojenské potřeby třetí říše.
Výroba nákladních automobilů a autobusů pod značkou Škoda ale pokračuje i po skončení 2. světové války. Tato výroba je však posléze z původního koncernu Škoda direktivně převedena, v rámci reorganizace automobilového průmyslu, do jiných firem v Jablonci na Nisou a Mnichově Hradišti. Nákladní vozidla jsou později známá pod značkou LIAZ. Monopolním výrobcem autobusů v tehdejším Československu se stala Karosa sídlící ve Vysokém Mýtě.
Po 2. světové válce je automobilka přeměněna na národní podnik s označením AZNP Škoda, a v důsledku politického vývoje země se stává monopolním výrobcem osobních aut v tehdejším Československu. Po roce 1946 je zahájena výroba osobních vozidel Škoda 1101/1102 Tudor. Přestože se firma snaží podržet si relativně dobrý standard, o němž svědčí modely padesátých a šedesátých let - Spartak, Octavia, Felicia, Škoda 450 i Škoda 1000 MB, je patrné postupné zaostávání v moderních technologiích. Automobily Škoda nejsou na západních trzích konkurenceschopné a významně se prodávají pouze v komunistickém východním bloku. Nový růst přináší až výroba modelové řady Škoda Favorit v roce 1987.
Po "sametové revoluci" v roce 1989 bylo rozhodnuto o vstupu silného zahraničního partnera. Tím se v roce 1990 stává velká německá automobilka Volkswagen. 16. dubna 1991 zahajuje svou činnost společný podnik Škoda, automobilová a.s. (později Škoda Auto a.s.). Škoda se tak stává čtvrtou značkou koncertu VW Group (vedle značek Volkswagen, Audi a Seat).
V roce 1994 nová modelová řada Škoda Felicia nahrazuje starou Škoda Favorit. Ta již svou kvalitou a stylem odpovídá mezinárodním měřítkům. Připravuje se výroba druhé modelové řady nižší střední třídy - Octavia, již na koncernovém podvozku. Modely Škoda Octavia (od r. 1997), Škoda Fabia (od r. 1999) a Škoda Superb (od r.2001) již plně konkurují vozům předních světových značek a automobily Škoda se úspěšně prodávají na trzích celého světa. Dne 13. července 2006 vyrobila Škoda Auto desetimiliontý vůz v historii značky a v současnosti je firma Škoda Auto největším českým exportérem. Zatím posledním modelem zavedeným do výroby je Škoda Superb v provedení Combi.
V Mladé Boleslavi nemají téměř žádné sklady. 99 procent aut, co za den vyrobí, ihned opouští továrnu. Za den si pro auta přijede asi 1000 kamionů a 500 vlaků.