Auto recenze Renault Clio

Hodnocení a zkušenosti s autem

Auto jsem zakoupil jako druhou tzv. nákupní tašku do rodiny pro používání čistě pro jízdy po městě, protože pro popojíždění po městě se mi nezdál hlavní rodinný skoro 5m kombík ve čtyřkolce zrovna ideální a občas i dvě auta bylo málo :-). Do Clia II jsem šel spíše z nostalgie, protože za mladších let jsem měl R5 GTE 1,8 (r.v.1987), což byl předchůdce Clia a samozřejmě motorově byl úplně někde jinde. Nicméně kromě problémů s korozí, palivového čerpadla a předních ložisek jsem u něj nemusel za celou dobu nic řešit, kromě klasického spotřebáku. Tohle už ovšem neplatí u Clia, jak jsem poměrně brzo zjistil a již se opravdu nedivím, že Renaulty patří k nejlevnějším ojetinám na trhu, právě díky jejich poruchovosti a tím nespolehlivosti. Ale o tom níže.
Clio II je po faceliftu ve vybavě Expression, což znamená přední okna v elektrice, 4 airbagy, zrcátka v elektrice s vyhříváním, mlhovky, manuální klimatizace, centrální zamykání na D.O., výškově nastavitelný volant, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, ABS, posilovač řízení, dělené zadní sedačky a dělená sklopná opěradla. Na svůj postarší rok výroby má již kupodivu Euro3.
Svezení jako takové nabízí Clio II po městě na svou třídu příjemné i co se podvozku týče a motůrek o objemu 1149ccm, čili 1.2 / 16V (55kW) je i dostatečně svižný a slušnou spotřebou do 6,5L (město a okrajové městské silnice). Stejně tak kufr je dostatečně velký i na velký nákup, což mě poněkud překvapilo, protože udávaná velikost 255L zrovna neoslní, ale zřejmě je to díky jeho dobrému tvarování. Poloměr otáčení vozidla je poněkud neobvykle velký, což u tak malého auta, které má na délku 3.8m poněkud překvapí. Volant je na tak malé auto také poněkud zbytečně velký a nevzhledný (pouze nějaká tvrdá guma), čili ani žádná koženka, natož kůže. Sedačky na vozidlo typu nákupní taška, jsou ale dosti pohodlné a potěší i hned dva odkládací prostory u kapličky ve středu palubovky a dole před řadící pákou se vleze sice trochu naležato, ale přece i 1,5L PET láhev. Přihrádka u spolujezdce je také dosti objemná. Odstupňování manuální 5stupňové převodovky je klasicky do města, čili pětku lze řadit již od 55 - 60km/h a auto táhne a nedusí se. Tohle má ovšem za následek, že při dálniční rychlosti točí motor přes 4000 ot. Podotýkám předem, že jsem řadil pětku vždy až při vyšších rychlostech, takže tohle nemělo vliv na závady motoru uváděné níže. Nicméně i při dálniční rychlosti (130km/h) je Clio kupodivu svižné a stále nekončí s dechem, což mě také poněkud překvapilo. Brzdy reagují taky velmi dobře, i když jsou vzadu klasické bubny. Řazení je také kupodivu dosti přesné a jde velmi zlehka, oproti třeba Fabii I, kde to není tak pohodové, jako u Clia. Topení je ale poněkud slabší, což je citelné až ve větších mrazech. Místa na zadních sedačkách vzadu ani málo, ani přebytek, ale tak akorát. Clio je díky své velikosti možné zaparkovat i tam, kde by to člověk neřekl, že se tam vleze :-)
Po koupi vozidla provedena kompletní údržba, čili výměna motorového oleje, kontrola oleje v převodovce (kupodivu nechyběl, i když těsnost převodovky je slabinou Renaultu všeobecně), výměna všech filtrů kromě palivového, desinfekce a doplnění klimatizace, výměna rozvodů a vodní pumpy. Dále výměna stěračů a koupě 4ks nových pneu. Přitom také zjištěny a odstraněny závady, jako obě ložiska pod předními tlumiči, urvaný silentblok spojující motor s převodovkou, což mělo za následek dosti citelné kopání do řadičky při sešlápnutí plynu a hlučnější ložisko v levém zadním kole.
Po najetí prvních 1000km kaše v expanzce (únik motorového oleje do vody), takže výměna těsnění pod hlavou motoru, což samozřejmě znamenalo i její zarovnání, výměna všech gufer, protože byly také zralé na výměnu a při jednom se vyměnilo i těsnění víka ventilů a samozřejmě propláchnutí chladicího systému a nové náplně (olej, voda + nemrzka). Rovněž při jednom provedena oprava konektoru pod sedadlem spolujezdce od airbagu, což je klasická slabina Renaultu. Tohle je ale naprosto zbytečná závada, protože konektory jsou takové šmejdy, že časem prostě přestanou ve spoji pružit, čili mít kontakt a pak to zbytečně hází při posuvu sedačky chybu na řídicí jednotce. Po napružení kontaktů v konektoru již ok.
Pak po cca. dalších 1000km menší únik vody z expanzky a citelný únik oleje z motoru (menší loužička pod motorem při stání přes noc). Závada: špatné těsnění u kliky a neopravitelná prasklina na chladiči. Vše vyměněno a pro jistotu zkontrolováno i tlakování olejového čerpadla. Pak začali svévolně klesat páté dveře při otevření kufru (slabé plynové vzpěry), takže jejich výměna za nové.
Momentálně auto jezdí bez problémů. Musím ale říci, že tak špatná těsnění jsem na žádném motoru nezažil a rozhodně už bych po těchto zkušenostech žádného Renaulta nekoupil. Ta kvalita vozů této značky šla opravdu velmi, ale velmi dolů. Sice se za celou dobu neobjevili žádné duchy v elektrice, čímž je Renault také pověstný, ale co není může být a už teď jsem zvědav, co to bude příště. Takže na tomto voze bylo jeho největší slabinou, co se poruchovosti týče, právě motor, konkrétně špatná kvalita originálních těsnění, což ale není zrovna levná záležitost vzhledem k rozsahu oprav spojených s jejich výměnou. Je to škoda, protože když srovnám třeba Hyundai Getz 1.1, se kterým jsem měl týden možnost jezdit, což je mimochodem naprosto otřesný a nepohodlný lenochod, tak zase z hlediska poruchovosti je to proti Cliu nezmar, aspoň dle zkušeností jeho majitele. Holt zašlá sláva značky Renault a je smutné, že ho již válcují ve spolehlivosti i Korejci.

Auto je používáno sem tam pro občasnou jízdu po městě a okolí, nebo jako náhradní vůz v rodině. Dětské nemoci s elektrikou nejsou u něj nadále nic vzácného a nekvalita použitých konektorů výrobce vozu dává o sobě vědět celkem často. Po prvním poklesu teplot auto startovalo hodně nepravidelně, pak jsem zjistil, že je problém v konektorech u ŘJ. Stačilo konektory při vypnutém zapalování vytáhnout a dát zpět a problém byl odstraněn. Pak zase začal zlobit jeden z klíčů od vozu. Příčina, špatný kontakt u jednoho spoje v klíči. Pak přestalo fungovat centrální zamykání kufru, tj. nešel zamknout přes D.O. Závada = opotřebený gumový doraz na ozubeném kolečku, jinak ok. Nahrazen za home made výrobu dorazu a funguje jako nový. Vše uvedené opraveno svépomocí. Zažil i menší kolizi o čouhající kanál a kupodivu to odnesl pouze zničený disk a poškozené pneu. Nicméně nějak začal pro změnu zase papat olej v motoru a nikde nic nekape, ani nepřebývá, takže jej zřejmě spaluje. Ale tohle už neřeším, sem tam pouze doliji nejlevnější olej 10W-40, protože na občasné ježdění po městě to nemá ani význam řešit. Nicméně jezdit s tímto vozidlem někde dále bych neměl odvahu, protože v jeho spolehlivost už nevěřím ani trochu, co na tom, že jinak jezdí hezky. Kdyby to nebylo pouze jako rezervní vozidlo v rodině a nemělo nízké povinné ručení a neměl tak svižný a celkem příjemný motor vzhledem k jeho malému obsahu, už by jinak dávno šlo z domu.

Clio zatím stále jezdí. Akorát v létě 2016 odešlo původní palivové čerpadlo. Naštěstí způsobem, že Clio dojelo v pohodě před dům, ale ráno už nešlo nastartovat. Bohužel tady výrobce použil čerpadlo bez možnosti výměny zvlášť palivového filtru, čili tvoří celek, který je zapuštěn do palivové nádrže. Vyměněno za starší z vrakáče. Některé verze Clia, ale mají palivový filtr a čerpadlo odděleně pod vozem, což je mnohem rozumnější řešení. Pak prasklo plastové ozubené kolečko v centrálním zamykání kufru, což byla otázka 350kč za nový centrální zámek z aliexpresu a velmi snadné výměny. Pak začal sem tam zlobit centrální zámek na PZ dveřích (dveře se nezamykaly), zakoupeny rovnou 2ks centrálních zámků z aliexpressu v ceně 300kč. Jsou totiž stejné pro všechny 4 dveře, takže rezervní kus se může hodit. Tady už výměna byla trošku nepohodlná, ale dalo se to. Jinak domontováno automatické zapínání světel po nastartování a také zadní parkovací senzory v ceně kolem 350kč z aliexpressu. Pak jsem ještě vyměnil zadní brzdové čelisti, i když to nebylo akutní a seřídil ruční brzdu na kratší dráhu a provedl výměnu oleje za ELF Evolution STI 10W-40, čímž paradoxně klesla i spotřeba oleje. Očividně jej Renault upřednostňuje ne bez důvodně. Elektřina se kupodivu po vystříkání konektorů sprejem na kontakty také umoudřila, takže zatím celkem ok. Abych nezapomněl, tak přestalo na podzim fungovat brzdové světlo nad zadním sklem, protože se do něj dostala voda a vnitřek celý zoxidoval. Světlo je ale nerozebiratelné, takže jsem do něj musel násilím a pak to vyřešil zakoupením celého zadního křídla i s brzdovým světlem, které některé modely Clia měli a to z vrakáče za 200kč. Sem tam se na nějaké větší nerovnosti na cestě ozvou volnější gumy stabilizátoru, nicméně tohle nemá význam řešit, protože to jinak ničemu nevadí. Celkem mě ale překvapilo, jak jsou použité díly na Clio na vrakáčích až směšně levné, třeba oproti dílům na Fabii I. Nicméně auto nejezdí denně a když, tak kratší trasy převážně po městě a okolí a ani stará standardní baterie po delším stání není pro natočení motoru problém a kupodivu ani v mrazech. Clio je i celkem jednoduché na případné opravy. Ceny nových dílů jsou ale mnohdy poněkud mimo. Musím se ale přiznat, že přes počáteční naštvání jsem si jej celkem oblíbil, právě pro tu jeho jednoduchost, pružnost malého motoru, ucházející spotřebu a hlavně jeho malou velikost a díky tomu mu dávám mnohdy přednost pro jízdy po městě i před svým hlavním vozem Subaru Legacy (2007) v kombíku, protože se všude vleze a nějaké odřeniny a supermarketové lišeje u něj neřeším. Dokonce jej upřednostním do města i před Fabii I 2.0 od manželky, protože tady mě neskutečně štve přední panel, který dosti tlačí do pravého kolena. Zatím to tedy vypadá, že se u Clia podařilo vychytat všechny jeho otravné mouchy :-)

Po 2 letech doplňuji svou recenzi. Clio již rok jezdí každý den minimálně 40km a z původně třetího auta v rodině, je nyní druhé. Fabia I s LPG (původně druhé auto v rodině) šla z domu, protože manželka už auto nepotřebovala a mě se s Fabkou nejezdilo dobře, co se posedu za volantem týče a hlavně toho otravně tlačícího středového panelu do pravé nohy. Navíc měla neustále nějaké vrtochy, protože až na kožené sedačky byla v plné výbavě a na to, že měla i xenony, tak Clio svítilo na žárovky H7 mnohem lépe, které kupodivu i dnes předčí ve svícení mnohem novější auta.
Clio dostalo za ty dva roky novou baterku (původní už byla úplně k.o. a taky notně stará), dále přední a zadní tlumiče i s uložením, kulové čepy a čepy řízení, obě tyčky stabilizátoru a gumové uložení stabilizátoru (původní bylo už hodně zteřelé), novou manžetu řízení na jednom kole (byla roztržená), svíčky (původní tam byly snad od novoty auta), nové autorádio, repro, onboard kameru. Propláchl se tlakem vody výměník topení pro zlepšení výkonu topení, což hodně pomohlo a dala nová spodní hadice, protože se podařil ulomit notně zarezlej odvzdušňovací šroub. Při jednom dán raději i nový termostat a nemrzka. Dokoupil jsem za levno zachovalé starší elektrony i s obutím (obě sady kol jsou R14) a pneu jsou tady proti obutí na hlavní rodinný vůz Subaru Legacy IV combi za směšný peníz. Clio je v perfektním stavu, jezdí za každého počasí, nikde nic nezlobí, nevrže, ani nerezne a STK prošlo vždy naprosto bez problémů. Motor i ve větších mrazech chytne vždy na první brnknutí startéru. Před výměnou motorového oleje (co 15 000km nebo po roce) dostává i průplach BG 109 EPR, olej ELF 10W-40 a do něj ještě aditivum BG 107E. Dále při každém tankování benzínu do plné nádrže (vždy na nejlevnější benzince v okolí), který si o aditivech může nechat leda tak zdát, pravidelně již více jak rok dávám VIF. Výsledkem je, že motor jde krásně za plynem a pocitově jezdí, jako jeho silnější varianta 1.4. Navíc spotřeba se o půl litru snížila a drží se mezi 5 až 5.8l /100km (město 70%, okresky 30%) a to i v zimě a Clio na cestě nešetřím, čili jezdím s ním velmi svižně.
Zvažoval jsem koncem roku 2018 i změnu za něco novějšího a zamířil omrknout do autosalonu Clio IV, ale bylo to zklamání už při usednutí na místo řidiče. Paradoxně Sandero bylo uvnitř mnohem prostornější a vzdušnější. Abych srovnal i to, co nabízí konkurence, tak po projetí téměř všech modelů v segmentu B (hatchback, cena max. 320tkč), nakonec vyšel jako favorit Suzuki Swift 2018, který mě nadchl především vnitřním prostorem a to dokonce i na zadních sedadlech a to na svou délku vozu, která je stejná jako u Clio II, čili 3.8m. Dále perfektním posedem za volantem, kde nic netlačí, ani nezavazí (Renault u svého Clio IV a jiné automobilky by se měly stydět) a také je vše na správném místě. Nicméně přesto, že má motor DualJet 1.2 / 66kW, nějak extra většího výkonu vůči svému Cliu i při vytáčení motoru jsem zrovna nepociťoval. Ten rozdíl 11kW tam prakticky nebyl znát. Co jsem ovšem pociťoval znatelně, byl až extrémně nízký záběr spojkového pedálu, kdy mě díky tomu napoprvé i motor chcípl, jako v autoškole :-). Na to jsem si prostě nějak nemohl zvyknout, protože zbytek celé dlouhé dráhy spojkového pedálu byl tak zcela mrtvý. Výbavou mě Swift také nenabídl nic navíc, coby mé Clio již nemělo. Zbytek nabídky modelů v segmentu B v uvedené cenové relaci, snad kromě Rio už za nic nestál. A navíc bych se s Cliem těžce loučil, protože jsem si ho opravdu oblíbil a ceny kvalitních dílů z druhovýroby jsou spíše směšné, čili jeho provoz je za hubičku, tak jsem nakonec to nadšení pro kup nového vozu zase potlačil a začal uvažovat racionálně a Clio si nadále ponechal.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•