Auto recenze Daihatsu

Závady a opravy na autě

Při koupi auto neblikalo, protože se rozpadla ovládací páka a následkem toho došlo ke zkratu. Oprava: 300,- a práce. Povrchová koroze.Jinak nic. STK auto prošlo napoprvé.

Hodnocení a zkušenosti s autem

Původně jsem si chtěl na cesty do práce a za město opatřit Daihatsu Move, ale všechny byly moc daleko a já jsem líný. Pak se ve vedlejší vesnici náhle objevil mírně orezlý a trošku odřený exemplář (prý se o něj týden před prodejem otřel soused s dodávkou..) Cuore, který měl těsně před STK a z palubovky se při pokusu zapnout blinkry linul dým. Dámě, která ho nabízela koupil syn Fabii a tak to neřešila - za 5000,- a převod bylo auto moje. Okamžitě dostalo jméno Pupík, i když dcera navrhovala název Zuřivý panter, jenže to mi přišlo přeci jen přehnaný, ačkoli Pupík je, nebo spíš býval, taky černý.
Mechanismus přepínače mechanik Luďa prohodil jedna dvě a STK Pupík následně prosvištěl na první pokus. No a už se jezdilo - tedy hned po tom, co jsem z auta vykydal asi dvacet kilo písku, stavební sutě apod. Paní ho nešetřila... Motor je samozřejmě stejný jako ve všech ostatních Daihatsu Cuore z těchto let, tj. tříválec 847 ccm a má naprosto nezaměnitelný zvuk, takový zuřivě bublavý a pokud na křižovatce šlápnete na plyn, změní se v podrážděné ječení . To je pak lepší uhnout Pupíkovi z cesty, protože se z něj stane raketa a tak 300 metrů na něj nikdo nemá.
Hned první víkend jsme se psem a dcerou ujeli přes 500 km naprosto bez problémů a ještě dovezli od jednoho pána domů asi metrák náhradních dílů, kterých se ten dobrý člověk zbavoval za lahev vína .-) . Nemáme tedy zatím najeto moc, ale troufám si tvrdit, že jsem zkušenější uživatel a po asi třiceti autech, co jsem kdy měl, odhadnu docela rychle, co mám v ruce. Tedy: Cuore je užitečně vymyšlené a kdysi kvalitně vyrobené auto s dostatečnou výbavou k městskému provozu a dá se v něm pokořit i nějaká ta dálka. Ne , že by mě to vadilo, ale tak nějak mi přišlo, že se v zatáčce chová jako kdyby bylo o metr delší, rozumíte - je to asi tím, že kolečka jsou jen 12" a jsou důsledně až v rozích karoserie. Je to prostě trochu nezvyk, stejně jako řízení bez posilovače. Zase - vlastně to nevadí, ale jak je to auto úzké a s volantem se musí cvičit, chce to určitou opatrnost a neotloukat si lokty - Cuore má totiž velkopansky okna v elektrice a ovládání v loketní opěrce, což vnitřní prostor ještě zužuje o 10 cm a to je proklatě znát. Jinak je zde místa habaděj a do kufru se hravě vejdou tři basy piva a ještě pár spacáků, karimatek a jídlo na tři dny. Auto je jednoduché na údržbu a například palubovku s ovladači topení, rádia atd vymontujete pouhým trhnutím a můžete se začít rýpat vevnitř. Po 18ti letech všechno funguje, motor naskakuje napoprvé, mírná koroze nevadí a žere 4,8 l/100 km - to mi tak nějak naprosto stačí v tomto oboru ke štěstí a manželka ať si klidně jezdí v tom přefouklém a žravém dvoulitru s automatem, pche!
Jen mám trochu strach, jestli se Pupík v létě nebude převracet až dám na střechu zahrádku a na ní své plastové canoe ...inu děj se vůle boží..
Možná ještě poznámku: blbě se mi s ním parkuje. Nejsem totiž na tak mrňavý auto zvyklej a parkovací místa se mi najednou zdají jaksi ...veliký a já na nich trochu ztracený. Takže se paradoxně často nemůžu pořádně trefit a auto pak najdu všelijak napříč a podobně.. snad se to poddá. Taky pes ho, zdá se, vzal na milost ale zabral zadní sedadla, z předního mu pořád padala hlava.

Přečetli jste recenzi, teď ji můžete ohodnotit:

•  
•  
•  
•  
•